Bertolda je březí

Zpočátku jsem si vůbec nebyla jistá, jestli Berta zabřezne. Neustále od sebe samečka odháněla a utíkala před ním s pískotem. Když už byli u sebe morčátka přes měsíc a stále se mi nezdálo, že by byla březí, obrátila jsem se na chovatelky s tímto problémem. Říkali, že je to divné, jiné zase, že to může trvat klidně i 3 měsíce, než se zadaří a samečka k sobě pustí. Když už Bertolda dokonce i po Quirdovi začala vyjíždět, jako že ho chce kousnout, dostala se mi další rada, že už tedy zřejmě březí bude. Dává tak prý samečkovi najevo, aby jí už neotravoval, že chce mít klid. To mi ale zase neseděla váha. Místo, aby se spravovala, tak šla zase naopak s váhou dolů. A to opravdu hodně baštila, takže mi bylo divné, že by to bylo nedostatkem stravy, když jí měla dostatek jako vždy. Na to mi chovatelka Kačenka sdělila, že ona to měla se svojí samičkou úplně stejné - zpočátku hubla a pak se začala náhle hodně spravovat. Když mi začala Berta nabírat 20-30g denně, už jsem si i všimla nápadně zvětšeného bříška a zakulatily se jí boky. Což mi bylo také potvrzeno chovatelkou dle mého popisu na dálku, že je březí. A nastal další menší problém, v kolikátém týdnu březosti asi je? Takže podle další rady jsem usoudila, že zřejmě ve třetím týdnu, jelikož prý ve čtrnácti dnech se to málokdy pozná. No necháme se překvapit, kdy se mimískové narodí.....

Jinak je Bertolda hodně nervózní, citlivá nebo jak bych to nazvala. Asi to působí u morčat úplně stejně, jako u lidí. Nechce pohladit natož pak pochovat. Pokaždé, když se jí snažím dotknout, strašně píská. A tak jí nechávám raději v klidu a potichu pozoruji. Každý den sleduji její váhu, jak nám pěkně přibírá.